ÚVOD

Historie.

Stručná historie měření času a československých hodinek PRIM, prameny:

Stručná historie měření času

Dříve lidé měřili čas pomocí slunečních, kapalinových, ohňových či pískových hodin.

Kolem roku 1300 byly sestrojeny první věžní hodiny, které zpočátku mívaly jen jednu (hodinovou) ručku a měřily čas s přesností +/- 1h za den. Hodinový stroj je stroj na měření času, který pomocí oscilátoru (zařízení schopné kmitavého pohybu, tj. kyvadla, lihýře či setrvačky) produkuje ETALON, ztělesněnou míru, umělou časovou jednotku. Uměle tedy ztělesňují a měří kosmické jevy - nehmotný a plynoucí čas, dny, měsíce... Časoměrné stroje byly dříve nesmírně drahé - např. námořní chronograf představoval kdysi plných 30% z ceny celé lodi.

Dálkový přenos časového signálu kdysi zajišťovali hlásní, praporky, dělové výstřely, zvony.

Hodinové stroje se postupně zmenšovaly (stojací a stolní hodiny) a měly nejrůznější pohony - závaží, pera... Také zobrazení času bývá různé - pomocí ruček, lístků apod. Po dlouhém období kapesních hodinek, které vznikly kolem r. 1600 a které se později vyráběly s nejrůznějšími komplikacemi (např. s odbíjením, s hracím strojkem...), se přibližně od počátku 20. století (ale hlavně od konce 1.sv.války) těšíme z malých náramkových hodinek, které se dodnes často prodávají v klenotnictvích a jejichž některé miniaturní součástky se pohybují na samé hranici vyrobitelnosti.

Přibližně od r. 1970 má lidstvo k dispozici i elektrické quartzové i elektronické hodinky, opět s různými způsoby zobrazení času - pomocí ruček, kotoučů, displejů, diod apod. Elektronika umožňuje hodinkám dávat nesčetné funkce - počínaje kalkulačkou a databankou, konče vysílačkou (telefonem) a chytrými funkcemi propojenými s mobilním telefonem, přičemž ukazování času je pak již jen jedna z mnoha aplikací, které na "chytrých hodinkách", či spíše na náramkovém počítači, fungují.

Zajímavostí je např. solární nabíjení akumulátoru či napojení hodinek na rádiem vysílaný přesný čas atomového etalonu, který má odchylku (přesnost) 1s/1000 let.

V dnešní době chytrých či rádiem řízených hodinek se však mnoho lidí vrací k mechanickým hodinkám. Tj. k "opravdickým" hodinkám, které v dnešní konzumní době levné spotřební elektroniky mají své kouzlo, osobnost a hodnotu.

Historie československých hodinek PRIM

Přibližně od r. 1955 se v Novém Městě nad Metují začíná psát historie českého či spíše československého hodinářství (dnes Elton hodinářská a.s.). Československo tehdy bylo jedním z osmi států světa, které vyráběly své vlastní hodinky, a sice cenově dostupné, kvalitní, přesné a spolehlivé. Tyto státy byly: Švýcarsko, Německo, Francie, Británie, USA, Sovětský svaz, Japonsko a Československo. Od té doby bylo vyrobeno na 13.000.000 kusů mechanických hodinek Prim, jejichž minimální životnost byla stanovena na 15 let, ale fungují dodnes. Hodinky z Nového Města nad Metují se vyvážely mimo socialistický blok i pod těmito cizími značkami: Ancre, Citec, Coach, Consul, Globus, Jardi, King, Kiple, Meister Anker, Renco, Romeo, Sirius, Thekla a Tiger.

Fotogalerie z výrobního závodu PRIM:

https://turistikanaboso.rajce.idnes.cz/PRIM_Nove_Mesto_nad_Metuji/

Zatímco japonská firma Seiko začala se sériovou výrobou elektrických quartzových hodinek již v r. 1969, u nás začala výroba el.hodinek (vzhledem ke složitému období po r. 1968) se značným zpožděním, a sice až roku 1983. Další slibný vývoj el.hodinek PRIM přišel vepsí po r. 1989.

Po takzvané Sametové revoluci v r. 1989 to totiž šlo s Primkami, jako ostatně s mnohým ostatním v bývalé ČSSR, z kopce. Obrazně řečeno - s vaničkami byly vylity i děti... Došlo k celkovému úpadku našeho hospodářství. Ani Elton se nevyhnul divoké a bouřlivé kuponové privatizaci s následným chaotickým bojem o přežití. Trh zaplavily levné mechanické i elektrické strojky ze zahraničí, přičemž to, co přišlo ze "západu" lidé v porevolučním nadšení nekriticky kupovali, i když kvalita byla často nevalná, zatímco to domácí, byť kvalitní, bylo automaticky zavrhováno.

Mechanické Primky se pokoušely přežít jak rozvrat hospodářství tak nástup quartzu. Od r. 1991 byly do Primek montovány strojky "Minimax", kalibry 64 a 69 - to byly ještě české a ještě relativně kvalitní strojky, vycházející z předchozích kalibrů s cílem minimálních nákladů a maximálního profitu. Ovšem co horšího, do Primek byly dávány i levné a nekvalitní a strojky cizí výroby, jako Poljot (Rusko), Miyota (Japonsko) či dokonce strojky čínské (ZJS) a indické (HMT). Tvrdím-li, že strojky Poljot a Miyota byly nekvalitní, vycházím jak z literatury tak i z vlastní zkušenosti - strojky obou značek jsem měl a byly značně poruchové. O indických a čínských no name kalibrech ani nemá cenu se rozepisovat.

Zdálo se, že mechanickým hodinkám PRIM definitivně odzvonilo.

Teprve od roku 2000 (transformace do fy Elton hodinářská a.s.) se v Primkách začaly objevovat kvalitnější stroje cizí výroby (švýcarská ETA) i strojky opět vlastní výroby. Avšak novoměstské Primky bohužel již nejsou lidovými hodinkami. Dnešní mechanické Primky, úžasné kousky, se pohybují v hodnotě mnoha desetitisíců, jsou mnohokrát dražší oproti mainstreamovým značkám s mainstreamovými strojky. Patří dnes tedy do segmentu luxusního drahého zboží. Výrobce nenabízí ani jediný "lidový" model. I quartzové modely jsou podstatně dražší, než mainstreamové značky.

POZOR: Můžete se také setkat s falešnými Primkami. Po více než dvaceti letech soudních sporů o značku Prim byla originální novoměstská manufaktura pohlcena firmou MPM Quality z Frýdku Místku, která kdysi koupila značku Prim, ale tyto hodinky sama nevyrábí. Takže nyní, po pohlcení novoměstské fy Elton, tedy firma MPM quality nabízí 1) pravé Primky z Nového Města, označené jako Prim manufacture, které mají české in-house strojky a pohybují se v cenách od ca 80.000 Kč a výše. Nabízí také novoměstské hodinky se švýcarskými strojky. 2) Dále (a převážně) firma MPM nabízí, jako dříve, v zásadě nepravé asijské Primky, které jsou levnější, avšak stále velmi předražené, a jsou v nich japonské strojky a jsou sestavovány z dílů na zakázku vyrobených v Asii. S českým hodinářstvím v zásadě nemají nic společného. Takže při koupi nových Primek si dejte veliký pozor na to, kde byly vyrobeny a jaký strojek je uvnitř.

Takže nové a přitom cenově dostupné mechanické novoměstské Primky již koupit nelze... Nezbývá, než zvolit v bazaru* staré originální Primky (či sehnat jen strojek) a nechat si hodinky renovovat buď u nějakého obyčejného hodináře anebo v Novém Městě.

Obyčejný hodinář Vám zrenovuje Primky ca do 5-10.000 Kč, ale musíte počítat s tím, že pouzdro a ciferník buď zůstanou staré, odřené, anebo dostanete pouzdro a ciferník nové, ovšem nevalné kvality, pocházející z druhovýroby - z Číny či Polska. Takové hodinky jsem měl a bylo na nich poznat, že nejsou moc kvalitní.

Elton hodinářská a.s. samozřejmě nabízí renovaci starých Primek, stačí dodat hodinky v jakémkoli stavu či samotný strojek, a dostanete hodinky jako nové (pokud budete chtít i nové ocelové pouzdro a ciferník, ručky, korunku...), ve špičkové kvalitě, s certifikátem, ovšem cena přesahuje 20.000 Kč. Viz recenze v záložce Moje sbírka.

*) Např. též https://aukro.cz/ nebo https://www.antik-hovorka.cz/prim/

Prameny k hodinkám Prim

Hovorka, L.: Primky. Brno, nakl. Host 2018

Králík, J.: Prima čas. Praha, nakl. Grada 2019